Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Únava a prázdno

12. 07. 2017 20:40:37
Cítila se osamělá. Vedle spaly její děti a ona tak mohla konečně mít chvilku pro sebe. Neužila si ji, protože únava byla znatelná. Zavíraly se jí oči a neměla už ani špetku energie.

Od rána na nohou, sedla si jen na pár minut k obědu a večer k večeři. Podívala se na tu horu nádobí v umývadle a hlavou jí proběhlo... „Kéž by to za mě někdo naskládal do té myčky.“

Začalo pršet, musí schovat prádlo ze sušáku. Taky by měla vybalit ty krabice, konečně je dodělaná a taky utřená od nejhorší špíny nová vestavěná skříň v ložnici. Jenomže nedokáže poručit nohám k pohybu. Protože ty nohy bolí, opravdu bolí. Oči se klíží a ona ví, že pytle z garáže plné oblečení za ni nikdo nevynosí. Nádobí se do myčky také nenaskládá samo. Ani to prádlo neuteče před deštěm (ačkoliv možná už je dávno mokré, prší už dobrých dvacet minut. Má smysl ho tedy ještě schovávat?).

Kouká z okna a myslí na to, jak je tady prázdno. V domě, v ní. Cítí osamělost, a i když se každý večer těší na chvilku klidu, nedokáže si to vychutnat. Protože ji čekají povinnosti, které se s dětmi už nestihnou nebo nedají zvládnout. Zkouší se na něco těšit, ale bolí ji už i zapojovat hlavu a nad čímkoliv uvažovat. „Kdybych tak dostala masáž, kéž by mě někdo natřel tělovým mlíkem, pořádně mi promazal jak troudy suché paty, podal sklenici plnotučného mléka a dobrou knížku k tomu. Trošku mě rozmazlil, zeptal se, jestli něco nepotřebuju nebo nechci.“

Jde do koupelny. Ještě předtím ukládá ale to nádobí. Schovává prádlo. Šoupne krabice plné oblečení ke stěně, aby se o to nepřerazila. Čistí zuby a... Vidí se v zrcadle. Kruhy pod očima, unavený výraz ve tváři. „Tak se aspoň snaž tvářit, že to zvládáš. Že nic nepotřebuješ. Že ti nic nechybí. Vždyť seš hrdinka, jak to všechno sama děláš.“ Jenomže ona se neumí přetvařovat. Ani si nic namlouvat.

Napustí si vanu a dopřeje si aspoň luxus horké vody a prázdné hlavy. Nechce myslet na nic. Teď nemusí. Nic řešit, nic vymýšlet.

Zvládne to. Tak jako to zvládla vždycky. Musí přece...

Autor: Veronika Fojtíková | středa 12.7.2017 20:40 | karma článku: 11.94 | přečteno: 482x

Další články blogera

Veronika Fojtíková

Nečekáte to a najednou to přijde

Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.

23.7.2017 v 20:06 | Karma článku: 7.66 | Přečteno: 253 | Diskuse

Veronika Fojtíková

Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)

Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...

19.7.2017 v 19:04 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 962 | Diskuse

Veronika Fojtíková

I oni mají dobré srdce

Můj život na vesnici pokračuje tak nějak poklidně. Dnes jsem jako v kině koukala na scénu tří chlapců. Viděla jsem je přicházet už z dálky, moc jsem si jich nevšímala.

10.7.2017 v 20:32 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 748 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anička Svobodová

Miluji život a podle toho se chovám. Proč ne ?

Čím je člověk starší, tím víc a častěji rekapituluje svůj dosavadní život. A když si uvědomí, že nikdy neví, jak dlouho tady bude, začne si vážit i všedních dnů se spoustou malých radostí, které dřív kolem sebe nestihl vidět.

19.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 227 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 385 | Diskuse

Jarmila Horáková

Jiný pohled na vodu

Voda, chemická sloučenina H2O se specifickými vlastnostmi. K dispozici máme vodu balenou, kohoutkovou, jeskynní, dešťovou, pramenitou. Co když je voda ještě něco jiného... ?

18.11.2017 v 13:02 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 254 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ukradená revoluce

Předseda Studentské rady vysokých škol ve svém projevu z pódia na Albertově oceňuje mimo jiné i bojovníky proti totalitě v minulém režimu a vyzdvihuje jejich zásluhu na tom, že dnes můžeme žít v demokracii.

17.11.2017 v 16:19 | Karma článku: 37.66 | Přečteno: 1350 | Diskuse

Jan Jílek

Chtěl jsem být guitar man

17 listopad. Zažil jsem už dost sedmnáctých listopadů, abych mohl říci, jestli jsem, nebo nejsem rád, že jsem se jich dožil a prožil.

17.11.2017 v 2:15 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 266 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 653

Jsem (ne)obyčejná máma dvojčat, která ráda utíká do svého vysněného světa. Pryč z reality...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.