Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.
Baví mě psát, baví mě tvořit. Miluji příběhy. Nejradši bych se pustila do knížky. Jen nevím, odkud začít. Je mi záhadou, jak to lidé dělají. Do něčeho se pustí a mají úspěch. Jistě, chce to pevnou vůli. Mám. Chce to trpělivost. Té mám na rozdávání také. Chce to peníze. Tady už to pokulhává. Možná to chce i krapet štěstí. To já měla vždycky na lidi. Ať jsem žila kdekoliv, ať jsem řešila cokoliv, ať jsem potkala kohokoliv... Vždy, ale vždy jsem potkala ty nejsprávnější lidi, kteří mě posunuli a ukázali správný směr.
Učíme se. Všichni dostáváme lekce, ze kterých si vezmeme ponaučení. I já dostala velkou facku od života. Oklepala jsem se, vydrápala se z toho smrdutého dna a začala znova žít. Potkávat znova ty správné lidi. Když tak nad tím uvažuji, fatální chybu při výběru, koho si do života pustím, jsem udělala snad jen jednou. Ačkoliv, i to možná nebyla chyba. Jak jsem psala - dostalo se mi lekce.
Takže štěstí... To mám. Na lidi. Jsem houževnatá. Snažím se. Postupuji rozvážně a pomalu. Pracuji na sobě a inspiruji se. Neustále něco vymýšlím. Přemýšlím, co chybí... Odvaha? Ostré lokty? Jak se lidé prosazují na trhu, jak mezi konkurenty? Dostatek znalostí v oboru? Dostatek kontaktů? Proříznutá pusa? Více drzosti? Tohle neumím. Chtělo by to naučit "se prodat". Prodat to, co umím.
Kreativní máma kreativních dvojčat. Název skupinky se mi líbil hned. Mám dokonce i své webovky. Ovšem... Nemám nikoho, kdo by mi s nimi pomohl. Nevyznám se v tom, na technickou stránku života jsem absolutní antitalent. Umím uklízet, umím se skvěle starat o děti (nejen o ty své), umím pracovat rukama, umím tvořit, umím organizovat, umím lektorovat yogu. Umím psát, umím tvořit rozhovory a vytahovat z lidí jejich příběhy a tajemství. Ale vytvořit si webové stránky, které už přece TAK AKUTNĚ potřebuji... Neumím!
Nedávno jsem koukala na vyhlašování nejlepšího mamablogu. Už třetí rok si říkám, že si MUSÍM ty webovky vyladit. Jsem šílená... Ještě jsem to neudělala (stydím se to přiznat před sebou, natož veřejně!). Není to z lenosti! Jednak na to často zapomínám a vynoří se mi to právě až při příležitostí vyhlašování, druhak neznám nikoho, kdo by mi s tím pomohl. Máte to taky tak nebo jen já si připadám tak nemožně?!
Letos... Letos to MUSÍM zvládnout! Ať můžu ke "Kreativní máma kreativních dvojčat" přidávat blogy na svém oficiálním webu. Přesně tohle je totiž to, co chci a potřebuji... Psát, zveřejňovat příběhy zajímavých lidí a inspirovat ostatní. A mimo to samozřejmě zveřejňovat a sdílet své pocity.
