Veronika Fojtíková
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 666x
Seznam rubrik
Veronika Fojtíková
Optimismus vs. pesimismus
Kdysi jsem o sobě přesvědčeně tvrdila, že jsem rozený optimista a snílek. Vždy jsem měla vizi a sny, o kterých jsem byla přesvědčená, za které jsem bojovala, a kterých jsem se držela v horších časech.
Veronika Fojtíková
Proč už si nepovídáme...?
Zeptala jsem se, jestli o mě ještě ve svém životě stojí... Jestli nezačneme znova... Tohle rozhodnutí ve mně uzrávalo skoro 3 roky... Rozhodnutí udělat za minulostí tlustou čáru a jít dál. Odpustit, zapomenout, dát novou šanci. Protože... Chybí mi... Naše nekonečné rozhovory o všem a o ničem. Naše škádlení, postrkování, naše filozofické debaty o životě, lásce, pocitech. Proseděli jsme na střeše neskutečně mnoho hodin a dokázali si povídat. Pak jsme si ještě SMSkovali... A psali emaily... A mluvili a mluvili...
Veronika Fojtíková
Změna
Když si otevřeme jakýkoli web zabývající se tématem psychologie, vyskočí na nás nesčetné množství článků o tom, jak se změnit. Jsou tam tisíce a tisíce návodů na to, jak se z netrpělivého člověka může stát člověk trpělivý, jak se ze zákeřného člověka může stát lidumil, jak se změnit z introverta na extroverta, jak se z uzavřeného člověka může stát někdo, kdo začne mluvit o sobě, svých pocitech. Jenomže ruku na srdce - opravdu se někdo dokáže změnit natolik, aby začal jinak přemýšlet, jinak se chovat, jinak jednat? Tohle je otázka, nad kterou není marné se zamyslet. Jistě, jde změnit přístup k životu, lze začít vidět všechno místo černě o něco růžověji, lze se začít více usmívat a každé ráno před zrcadlem si opakovat mantru "dnes bude krásný den". Těžší už pak je tomu uvěřit, prostě to vsugerovat své hlavě, svému mozku natolik, aby to dokázal zpracovat a řídit se tím po celý den.
Veronika Fojtíková
Odpuštění
Necloumejte klikou u dveří, které jsou již zavřené... Po přečtení této věty mi došlo, že nemá smysl se vracet do minulosti, k lidem, kteří nás opustili, kteří nám ublížili, pro které jsme kdysi byli důležití a kterým jsme dnes lhostejní. Odpustit tomu, kdo nám ublížil, přestat se trápit nad "co by bylo, kdyby...", to dá opravdu zabrat a ne každý tohle umí a tohoto docílí. Nač se trápit něčím, co už dnes neovlivníme, proč neustále myslet na člověka, který pro nás dříve tolik znamenal a dnes mu nestojíme ani za obyčejné "Jak se máš?" Lehce se říká "odpustím mu a pokusím se ho dostat ze svého srdce, své hlavy, své duše..."
| předchozí | 1 2 3 | další |
