Hlavně nemějte špatné svědomí z toho, když někoho nebo něco odmítnete. Prostě se naučte říkat NE. A zároveň nabídnout kompromis. Pokud Vás partner pozve do aquaparku a Vám se zrovna nechce, není nic špatného na tom, když poděkujete a zároveň řeknete, že byste raději......./doplňte sama/. No a stýkat se s lidmi, kteří jsou energetičtí upíři - to Vám přece nic nedá. Přátele by si měl člověk vybírat. Je to strašně těžké, naučit se říkat ne. Zkoušejte to prozatím na lidech, na kterých Vám nejméně záleží a bez kterých byste se obešla. Držím palce

Nenechejte se nutit do něčeho, co vám není příjemné... Vysvětlujte, obhajujte svá stanoviska, znovu vysvětlujte, přibližujte ostatním své pocity - a možná si jednou vybojujete své, já s tím taky bojuju (ze stran bezdětných a svobodných kamarádek, co nedokážou pochopit, že raději trávím odpoledne se svým mužem a synem, než s nimi v ultramoderním podniku a sklenkou v ruce - což je samozřejmě jednodušší, než boj s rodinou). Když to neuděláte, dřív nebo později to ve vás bouchne a dotaženo ad absurdum bouchnete i Vy - dveřmi - a spálíte mosty... Ovšem když to uděláte, musíte se připravit na to, že to někdo nesnese (jak můžeš považovat za zábavné něco jiného než já?!) a může ty dveře bouchnout Vám před nosem, následně spálit mosty zase z jeho strany... Pořád mi to riziko ale přijde lepší, než prožít nějakou významnou dobu předstíráním něčeho, co nejste (se všemi vedlejšími následky jako podrážděnost, úzkost, pocity nesvobody apod.)

V každém případě, ať je nebo není cesty zpátky, držím palce.

Hezký den!