Vzhledem k půlročním dvojčatům bych přemýšlel, co je to ta "láska", co je ta "nespokojenost", co je to to "prázdno, vyhoření" apod... možná je to prostě jen únava, nestíhání, změna života s dětmi na logicky jiný level ... a... přemýšlel bych o tom nahlas a v klidu s tí dosavadním partnerem minimálně tak dlouho, než bych si byl subjektivně jistý, že s ním...ty správné odpovědi fakt nenajdu :)

Nikdy to nemůže celý život jiskřit tak, jako na začátku. Ale jsme mladá, a tak si najděte někoho jiného. Někoho, s kým vám po období zamilování nezbude jen prázdnota, ale hezký vztah, ozdobený střípky lásky.

Skuste dávat najevo lásku někomu kdo furt mrčí, je rozladěn, protivný sprominutím jak stará řiť,  nespokojen, odmítá ji a ještě vás sjede kde se dá a kdy může. Skuste si to... Vydržíte to možná pár měsíců možná pár let, ale jednou se na to určitě VYKASLETE.

 Protože  utrpení s toho lásku nedostávat je nicotné proti utrpení s toho že by jste lásku rozdávalaplnými hrstmi ale  NIKODO  si ji nechce vzít , dokonce ani ten/ta  u které by jste o to nejvíce stála !