Únava a prázdno
Od rána na nohou, sedla si jen na pár minut k obědu a večer k večeři. Podívala se na tu horu nádobí v umývadle a hlavou jí proběhlo… „Kéž by to za mě někdo naskládal do té myčky.“
Začalo pršet, musí schovat prádlo ze sušáku. Taky by měla vybalit ty krabice, konečně je dodělaná a taky utřená od nejhorší špíny nová vestavěná skříň v ložnici. Jenomže nedokáže poručit nohám k pohybu. Protože ty nohy bolí, opravdu bolí. Oči se klíží a ona ví, že pytle z garáže plné oblečení za ni nikdo nevynosí. Nádobí se do myčky také nenaskládá samo. Ani to prádlo neuteče před deštěm (ačkoliv možná už je dávno mokré, prší už dobrých dvacet minut. Má smysl ho tedy ještě schovávat?).
Kouká z okna a myslí na to, jak je tady prázdno. V domě, v ní. Cítí osamělost, a i když se každý večer těší na chvilku klidu, nedokáže si to vychutnat. Protože ji čekají povinnosti, které se s dětmi už nestihnou nebo nedají zvládnout. Zkouší se na něco těšit, ale bolí ji už i zapojovat hlavu a nad čímkoliv uvažovat. „Kdybych tak dostala masáž, kéž by mě někdo natřel tělovým mlíkem, pořádně mi promazal jak troudy suché paty, podal sklenici plnotučného mléka a dobrou knížku k tomu. Trošku mě rozmazlil, zeptal se, jestli něco nepotřebuju nebo nechci.“
Jde do koupelny. Ještě předtím ukládá ale to nádobí. Schovává prádlo. Šoupne krabice plné oblečení ke stěně, aby se o to nepřerazila. Čistí zuby a… Vidí se v zrcadle. Kruhy pod očima, unavený výraz ve tváři. „Tak se aspoň snaž tvářit, že to zvládáš. Že nic nepotřebuješ. Že ti nic nechybí. Vždyť seš hrdinka, jak to všechno sama děláš.“ Jenomže ona se neumí přetvařovat. Ani si nic namlouvat.
Napustí si vanu a dopřeje si aspoň luxus horké vody a prázdné hlavy. Nechce myslet na nic. Teď nemusí. Nic řešit, nic vymýšlet.
Zvládne to. Tak jako to zvládla vždycky. Musí přece…
Veronika Fojtíková
Nečekáte to a najednou to přijde
Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.
Veronika Fojtíková
Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)
Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...
Veronika Fojtíková
I oni mají dobré srdce
Můj život na vesnici pokračuje tak nějak poklidně. Dnes jsem jako v kině koukala na scénu tří chlapců. Viděla jsem je přicházet už z dálky, moc jsem si jich nevšímala.
Veronika Fojtíková
NIC na vsi
Už jsem skoro zapomněla, jaký byl život na mateřské dovolené. Zpětně, po nástupu do zaměstnání, jsem musela přiznat, že na mateřské to bylo skvělé. Už jen kvůli tomu, že jsem si sama mohla rozvrhnout čas.
Veronika Fojtíková
Nejlepší rozhodnutí v životě
Tak je ze mě po 14 letech opět vesničanka. Utíkala jsem z vesnice v době, kdy jsem si myslela, jak je nudná a nezáživná.
Veronika Fojtíková
Postup vpřed
Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.
Veronika Fojtíková
Zvládli jsme...
Nevěřila bych, že já, taková konzerva, budu žít jak dobrodruh. Bojím se všeho nového, neznámého a všeho, co "zavání" dobrodružstvím, protože...
Veronika Fojtíková
Manželství
Bavili jsme se s (tehdy ještě přítelem) manželem, že se oba vzájemně bojíme toho, že si jeden z nás ještě ani nestačí ukousnout svatebního dortu a chování toho druhého se změní.
Veronika Fojtíková
Dobro dětí
Můj příběh je dlouhý, hodně dlouhý. Hraju si s myšlenkou, že napíšu knihu. Dám si tu práci vydolovat veškeré nepříjemné vzpomínky.
Veronika Fojtíková
Upřímné štěstí
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré... Ano, můžu potvrdit. V době největší krize jsem používala tento blog jako deník. Ventilovala jsem v něm veškeré emoce, které se ve mně hromadily a nechtěla jsem je nikomu říkat.
Veronika Fojtíková
Jedno špatné rozhodnutí
Několik let zpět... „Pokud se se mnou rozejdeš, budu hodně zlý.“ „Jak zlý?“ „Prostě budu zlý, když odejdeš.“
Veronika Fojtíková
Proč já?
I haven ́t have time to rest for such a long time, no pause, the space just for myself. I haven ́t even been able to have any hobbies and the time just for being...now and here.
Veronika Fojtíková
Z horšího do lepšího
Moje stará, „prokvetlá“ Felicie! Nikdy mě nenechala ve štychu, nikdy jsem s ní nezůstala stát na křižovatce, protože by nastala nějaká porucha.
Veronika Fojtíková
Otec nebo táta?
Před pár měsíci jsem popisovala scénu, kdy jsem viděla jednoho tatínka, jak se choval hnusně ke svým dětem. Strhla se veliká diskuse, při které se určití„konkrétní“ jedinci pustili i do mě.
Veronika Fojtíková
Děkuji
Poslední půlrok mi dal hodně zabrat. Kdybych tušila, jak moc se nadřu, kolik energie vydám, kolik času budu muset najít, snad bych do toho podruhé nešla.
Veronika Fojtíková
Kreativní máma kreativních dvojčat
Baví mě pročítat články bloggerů, kteří dokáží zaujmout. Baví mě se inspirovat fotkami, které "něčím" přitahují.
Veronika Fojtíková
Život těch nešťastných
Vždy si dávejte pozor na to, co se říká o ženě za jejími zády. Drby mohou pocházet od muže, kterého odmítla, nebo od ženy, která jí nemůže konkurovat.
Veronika Fojtíková
Přátelům i nepřátelům
Přeji Vám všem nádherné Vánoce plné zdraví, lásky, smíchu, radosti, klidu, odpočinku, harmonie, uvolnění. Buďte se svou rodinou a vychutnávejte si každou chvilku naplno, protože život je tolik nepředvídatelný, že nikdy nevíte,...
Veronika Fojtíková
Milý Ježíšku,
Milý Ježíšku, psala jsem si malý seznam dárků, které bych letos ráda našla pod stromečkem. Ale tento víkend jsem to přehodnotila a uvědomila si, že vyměním všechny jen za jedno jediné přání.
Veronika Fojtíková
Vánoční přání
Blíží se Vánoce. Najednou se všichni začínají stresovat. Nejsou dárky, není upečeno, není uklizeno. V práci šílenosti, co se MUSÍ stihnout bezpodmínečně do konce roku.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 666x