Děkuji

Poslední půlrok mi dal hodně zabrat. Kdybych tušila, jak moc se nadřu, kolik energie vydám, kolik času budu muset najít, snad bych do toho podruhé nešla.

Ale je to jako s dítětem… Začíná to nějakou cestou. Vznikem něčeho. Pak je tady cesta, po které se vydáváme. Uděláme první kroky a pomalinku se stále větší radostí, zápalem, přesvědčením  pokračujeme. Pak přijde období strachu. Před blížícím se dosažením cíle (v případě dítěte porodem). Najednou nás ovládají obavy, strach, smutek, možná občas i vztek. Hrne se to na nás a blíží se „konec“ starého, ukončení cesty, dosažení cíle a „začátek“ nového.

Najednou je ta chvíle tady. Tolik jsme se na to ONO těšili a najednou to máme na dosah ruky. Strach je pryč. Zvládáme to. Zvládli jsme TO něco (třeba porod), zvládli jsme přeběhnout přes cílovou pásku. Přichází nejprve úleva! Obrovská úleva nad tím, že konečně spadlo břemeno z našich ramen. Hned poté následuje neskonalá radost. Nadšení! Obrovská vlna pozitivních emocí! A až opadne tahle vlna, nastupuje pocit hrdosti. Na to, že jsme to zvládla. A že to se mnou zvládl partner. A taky že to se mnou zvládly děti. Absolvovala jsem zkoušku, ve které jsem obstála.

Jestliže si vytyčíme cíl, který je pro nás těžce dosažitelný, máme pochybnosti. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o náš sen, hledáme způsoby, jak to půjde a ne důvody, jak to nepůjde. Tak se stalo i v mém případě. Dlouho jsem toužila spojit svůj život s yogou jiným způsobem než jen praxí ve studiu či doma. Chtěla jsem prohloubit svoje znalosti, dostat se pod povrch. Toužila jsem vědět víc, než jsem věděla dosud. Podařilo se mi to. Jsem na sebe pyšná. A velikou měrou se na splnění mého snu podílí partner. Ten, který mě podpořil na 100%, který o mně nepochyboval. Ten, který mi věřil a neustále nakopával. Neprojevil žádné pochybnosti, naopak věřil mi víc, než jsem věřila já sobě. Patří mu obrovské DĚKUJI. Nebýt jeho, možná by se mi mé přání nesplnilo. A veliké DĚKUJI patří také mým dětem. Že to se mnou vydržely! Ne vždy jsem byla příjemná.

A to mě dovádí k závěru, jak moc záleží na rodině!!! Kdo jiný než rodina s vámi bude souznit? Kdo jiný vás podpoří? Kdo jiný vás nakopne, když dojde energie? Mám štěstí… Protože mám svoje tři Blížence, kteří mě cvičí v mé trpělivosti, mém klidu. Podporují a v mých snech a přáních a pomáhají v jejich splnění. Děkuji. Jsem vděčná!!!