"Mami, PROČ???"

Nikdy jsem nezažila, že by partner řekl: "Jdi si klidně zaběhat, odpočiň si, musíš být vyčerpaná." Naopak vždycky spoléhal na to, že vezmu i ty poslední rezervy své energie a o děti se postarám bez mrknutí oka.

A tak jsem se tedy starala. Nikdy jsem nezažila pochopení, když jsem tvrdila, že každá máma potřebuje pauzu, že nikdo přece není stroj a robot. Všichni rodiče budou souhlasit s tím, že přestože své děti zbožňujeme a život s nimi už bychom nikdy nevyměnili za život bez ...nich, je potřeba načerpávat fyzickou sílu, a psychicky nahodit "OFF" je v tomhle případě také nezanedbatelné. Najednou, když jsem si tak nějak z donucení "zvykla", že musím všechno sama, se objevil člověk, který poznává na vlastní kůži, jak dokážou děti unavit, vyšťavit, utahat. Přenechala jsem celodenní péči o děti partnerovi , který to nejen SÁM OD SEBE nabídl, ale především mi tím chtěl pomoct a ulehčit, za což si ho neskutečně vážím!!! Nejen že to bravurně zvládá, ale bere svou roli "táta na plný úvazek" jako výzvu a zkoušku ohněm:D
Včera, den první, jsem zaslechla pár slov o tom, jak neskutečně je unavený (od probuzení, snídaně, oběda, ustlání, umytí nádobí až po výlet do jeskyně), ale hlavně má hlavu jako balon :D Terezce se nezastavila pusa a vzhledem k tomu, že mají dvojčata teď období "PROČ????", tak i věřím, že to muselo být pekelně náročný :D
V autě...
Terík: "Eriku, předjeď toho cyklistu."
Kuba: "Ne, nepředjížděj ho radši!"
Erik cyklistu předjíždí...
Terík s očima navrch hlavy: "Eriku, proč jsi ho předjel???"
Kuba: "No, protože jsi to chtěla, NEEEEEE????
Opravdu jsem se bavila, když mi to doma barvitě líčili všichni tři :D
Následovalo dalších 1000 PROČ...
Jsem vděčná, že mám tak chápavého partnera, který bere každou takovou výzvu s velkým odhodláním a ještě větším zapálením :D
Děkuji :* a přeji další obrovskou dávku sil a nadšení