Ach, Bože, ty nešťastný ponožky!
Zkus pohladit i moji ruku, jak já jsem hlaďoučká.“ Za pár vteřin znova totéž ve druhém - STEJNÉM - vydání
„Mami, ty jsi tak hlaďoučká. A jsi moc krásná a miloučká,“ přidává Kubínek, aby měl navrch, to on vždycky musí mít. Je to tím, že je chlap??? Tyhle chvíle miluju, protože ač se jedná pouze o snahu prodloužit dobu, než půjdou spát, masíruje to samozřejmě moje ego a vnitřně se celá tetelím radostí, jak jsem pro své děti krásná, dokonalá a úžasná :)
„Tak, ale teď už stačí, okamžitě do postýlek,“ snažím se být přísná.
„Ale pojď mě přikrýt,“ volá Kuba.
„Nejdu, Kubi, dobrou noc jsme si dávali už třikrát, pusu jsi taky dostal. Už nechci nic slyšet a okamžitě zavřít oči a spát“, snažím se.
„Jenomže já se bojím,“ zkouší další variantu (asi milióntou první!).
„Nemáš čeho, Kubínku, já jsem vedle.“
„Mami, mně je vedro,“ huláká Terezka.
„Tak si svlíkni ponožky/kraťásky.“
„Jenomže mně se nechce spát.“
„Tak aspoň odpočívej!“
„Mně se nechce ani odpočívat!“, zvyšuje hlas.
„Tak aspoň zavři oči a mlč!“, zvyšuju taky hlas a koukám, že mezitím stihla utéct půlhodina, kterou jsem mohla využít pro sebe jakýmkoli způsobem, když celý den buď sedím v práci anebo skáču kolem dvojčat.
Jenomže včera nespinkaly po O (rozuměj - pro NEmaminky a NEtatínky to znamená po OBĚDĚ) ve školce, protože je vyzvedávala babička. Proto ten dřívější spánek večer, hurá!!!
Konečně s knížkou do postele… Usínám…
„Terezko, najdi si ponožky, které ti budou ladit k těm zeleným šatičkám.“
Mezitím pomáhám oblékat Kubu. Je 6 h ráno, čas na přípravu do školky.
„Ne, já nechci tyhle kraťasy.“
„Proč ne, vždyť jsou tak pohodlný! Se podívej, máš i kapsy, můžeš tam mít kapesník. Navíc ti ladí k tričku se surfařem, koukej!“
„Ale já nechci tyhle kraťasy, MAMINO!“
„Ještě jednou mi řekni MAMINO a můžeš se oblíkat sám!“
V minutě měl Kubínek kraťásky na sobě :) Je fajn, že člověk už trošku ví, jak na své dítě, chichi ;)
„Mami, tyhle ponožky, dívej.“
„Ne, Terezko, vezmi si ty bílý se zelenými puntíky, máš přece tričko zelený s bílými puntíky.“
„Jenomže já chci tyhle!“, mimochodem modrorůžový…
„Teríku, ale když chceš být celá zelená, tak se ti k tomu ty zelený puntíkatý hodí víc.“
„Ne, tyhle se mi hodí víc.“
Vzdávám to. Stejně jako včera, předevčírem, předpředevčírem..
„Tak šup, nasnídat a pojedeme,“ rezignuji a sama se oblékám.
Odnést talířky, umýt ruce, vyčistit zoubky, vyčurat, pobrat všechny krámy - odcházíme.
Terík si podezřele dlouho prohlíží svoje ponožky.
„Mami, ale ty jsi lžela (opět potřeba dodat pro ty, co nerozumí, že myslí LHALA). Tyhle ponožky se mi hodí k botám. Mám je přece modrorůžový… Tak mi do toho příště nemluv, buď tak hodná.“
Bože můj… Já snad stárnu, už nerozumím ani tomu, co se k čemu hodí…
Veronika Fojtíková
Nečekáte to a najednou to přijde
Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.
Veronika Fojtíková
Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)
Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...
Veronika Fojtíková
Únava a prázdno
Cítila se osamělá. Vedle spaly její děti a ona tak mohla konečně mít chvilku pro sebe. Neužila si ji, protože únava byla znatelná. Zavíraly se jí oči a neměla už ani špetku energie.
Veronika Fojtíková
I oni mají dobré srdce
Můj život na vesnici pokračuje tak nějak poklidně. Dnes jsem jako v kině koukala na scénu tří chlapců. Viděla jsem je přicházet už z dálky, moc jsem si jich nevšímala.
Veronika Fojtíková
NIC na vsi
Už jsem skoro zapomněla, jaký byl život na mateřské dovolené. Zpětně, po nástupu do zaměstnání, jsem musela přiznat, že na mateřské to bylo skvělé. Už jen kvůli tomu, že jsem si sama mohla rozvrhnout čas.
Veronika Fojtíková
Nejlepší rozhodnutí v životě
Tak je ze mě po 14 letech opět vesničanka. Utíkala jsem z vesnice v době, kdy jsem si myslela, jak je nudná a nezáživná.
Veronika Fojtíková
Postup vpřed
Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.
Veronika Fojtíková
Zvládli jsme...
Nevěřila bych, že já, taková konzerva, budu žít jak dobrodruh. Bojím se všeho nového, neznámého a všeho, co "zavání" dobrodružstvím, protože...
Veronika Fojtíková
Manželství
Bavili jsme se s (tehdy ještě přítelem) manželem, že se oba vzájemně bojíme toho, že si jeden z nás ještě ani nestačí ukousnout svatebního dortu a chování toho druhého se změní.
Veronika Fojtíková
Dobro dětí
Můj příběh je dlouhý, hodně dlouhý. Hraju si s myšlenkou, že napíšu knihu. Dám si tu práci vydolovat veškeré nepříjemné vzpomínky.
Veronika Fojtíková
Upřímné štěstí
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré... Ano, můžu potvrdit. V době největší krize jsem používala tento blog jako deník. Ventilovala jsem v něm veškeré emoce, které se ve mně hromadily a nechtěla jsem je nikomu říkat.
Veronika Fojtíková
Jedno špatné rozhodnutí
Několik let zpět... „Pokud se se mnou rozejdeš, budu hodně zlý.“ „Jak zlý?“ „Prostě budu zlý, když odejdeš.“
Veronika Fojtíková
Proč já?
I haven ́t have time to rest for such a long time, no pause, the space just for myself. I haven ́t even been able to have any hobbies and the time just for being...now and here.
Veronika Fojtíková
Z horšího do lepšího
Moje stará, „prokvetlá“ Felicie! Nikdy mě nenechala ve štychu, nikdy jsem s ní nezůstala stát na křižovatce, protože by nastala nějaká porucha.
Veronika Fojtíková
Otec nebo táta?
Před pár měsíci jsem popisovala scénu, kdy jsem viděla jednoho tatínka, jak se choval hnusně ke svým dětem. Strhla se veliká diskuse, při které se určití„konkrétní“ jedinci pustili i do mě.
Veronika Fojtíková
Děkuji
Poslední půlrok mi dal hodně zabrat. Kdybych tušila, jak moc se nadřu, kolik energie vydám, kolik času budu muset najít, snad bych do toho podruhé nešla.
Veronika Fojtíková
Kreativní máma kreativních dvojčat
Baví mě pročítat články bloggerů, kteří dokáží zaujmout. Baví mě se inspirovat fotkami, které "něčím" přitahují.
Veronika Fojtíková
Život těch nešťastných
Vždy si dávejte pozor na to, co se říká o ženě za jejími zády. Drby mohou pocházet od muže, kterého odmítla, nebo od ženy, která jí nemůže konkurovat.
Veronika Fojtíková
Přátelům i nepřátelům
Přeji Vám všem nádherné Vánoce plné zdraví, lásky, smíchu, radosti, klidu, odpočinku, harmonie, uvolnění. Buďte se svou rodinou a vychutnávejte si každou chvilku naplno, protože život je tolik nepředvídatelný, že nikdy nevíte,...
Veronika Fojtíková
Milý Ježíšku,
Milý Ježíšku, psala jsem si malý seznam dárků, které bych letos ráda našla pod stromečkem. Ale tento víkend jsem to přehodnotila a uvědomila si, že vyměním všechny jen za jedno jediné přání.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 666x