Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když člověk prostě musí

To je zase den…  Boty, musím koupit boty! Mluvím o nich už měsíc, je to MUS, který se prostě MUSí udělat dnes, teď, okamžitě.

Už včera bylo přece pozdě, že? Protože začala vedra, z 20°C je najednou druhý den skoro 30°C a dvojčatům pořád chodí v botaskách. Takže… Zítra MUSíme koupit nové letní boty.

„Terezko, drž tu nohu pořádně! Postav se, narovnej nohu v koleni, musím zkusit, jestli máš správnou velikost!“

„Jakube, proč se pořád válíš po té zemi???“

„Proč mi říkáš, Jakube? Chceš, abych ti taky říkal MAMINO?“

„Okamžitě toho nech, přestaň se válet a pojď si zkusit tyhle poslední boty.“ Šlo o čtvrtý pár - moje nervy!!!

„Mami a půjdeme pak koupit to auto tady do hračkářství?“

„Ne, Kubi, já nemám penízky na tak drahá auta, slíbila jsem ti buď malinké auto, anebo Kinder vajíčko.“

„Ale já chci auto, mamino!“ Zase ta MAMINA… Pomoc, jsem unavená! Z práce do školky, ze školky pro ty zatracené boty! A už je to tady… Únava, hlad, nechuť cokoli kupovat a kamkoliv chodit. Protivný Jakub, protivná Tereza, protivná mamina.

„Kubi, nech toho. Už jen tento obchod, Terezka si zkusí poslední boty (šestý pár!!!) a půjdeme kouknout na to auto, ano?“

„Ne, já nechci ´Kinder vajino´, chci auto! Ne, nechci buchtu, chci zmrzlinu! „Pomoc, proč já???“, kvílím v duchu sama nad sebou.

Uffff!!! Vítězoslavně nesu dva páry letních sandálek, děti spokojeně chroustají rohlík a zálibně si prohlíží nerozbalené lízátko v ruce, které dostaly jako bonus. Je to za námi, hurá domů. Kontroluju mobil… Najednou slyším dunivou ránu… Jejda! Rozhlížím se, co se kde stalo…

„Mamíííííííí……….. Ááááááá….“ Kuba běží ke mně, v očích slzičky, na čele obrovská boule. Ten Matěj se otáčel po, já nevím čemu, a vrazil čelem přímo do sloupu před ním.

„Jau, to muselo bolet,“ slyším vedle stojící dvojici mužů, kteří byli svědky tohoto ´úrazu´.

To si pište, že to bolelo, pánové. Bolelo to tak, že jsem musela nést Kubu celou cestu zpátky domů v náručí. Protože ta boule na jeho hlavě byla opravdu hodně, hodně veliká! Díky Bohu, že druhé dvojče spokojeně lízalo lízátko a koukala se při cestě dopředu.

„Mami, mně už bolí nožičky, já chci taky odnést…“ Ne!!! Už zase…

Autor: Veronika Fojtíková | úterý 21.6.2016 12:45 | karma článku: 12,69 | přečteno: 586x
  • Další články autora

Veronika Fojtíková

Nečekáte to a najednou to přijde

Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.

23.7.2017 v 20:06 | Karma: 12,66 | Přečteno: 277x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)

Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...

19.7.2017 v 19:04 | Karma: 23,37 | Přečteno: 978x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Únava a prázdno

Cítila se osamělá. Vedle spaly její děti a ona tak mohla konečně mít chvilku pro sebe. Neužila si ji, protože únava byla znatelná. Zavíraly se jí oči a neměla už ani špetku energie.

12.7.2017 v 20:40 | Karma: 13,16 | Přečteno: 494x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

I oni mají dobré srdce

Můj život na vesnici pokračuje tak nějak poklidně. Dnes jsem jako v kině koukala na scénu tří chlapců. Viděla jsem je přicházet už z dálky, moc jsem si jich nevšímala.

10.7.2017 v 20:32 | Karma: 14,80 | Přečteno: 758x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

NIC na vsi

Už jsem skoro zapomněla, jaký byl život na mateřské dovolené. Zpětně, po nástupu do zaměstnání, jsem musela přiznat, že na mateřské to bylo skvělé. Už jen kvůli tomu, že jsem si sama mohla rozvrhnout čas.

5.7.2017 v 20:16 | Karma: 17,96 | Přečteno: 771x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Nejlepší rozhodnutí v životě

Tak je ze mě po 14 letech opět vesničanka. Utíkala jsem z vesnice v době, kdy jsem si myslela, jak je nudná a nezáživná.

2.7.2017 v 18:14 | Karma: 21,56 | Přečteno: 938x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Postup vpřed

Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.

26.6.2017 v 5:00 | Karma: 7,80 | Přečteno: 151x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Zvládli jsme...

Nevěřila bych, že já, taková konzerva, budu žít jak dobrodruh. Bojím se všeho nového, neznámého a všeho, co "zavání" dobrodružstvím, protože...

19.6.2017 v 19:50 | Karma: 10,79 | Přečteno: 566x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Manželství

Bavili jsme se s (tehdy ještě přítelem) manželem, že se oba vzájemně bojíme toho, že si jeden z nás ještě ani nestačí ukousnout svatebního dortu a chování toho druhého se změní.

1.6.2017 v 12:58 | Karma: 16,14 | Přečteno: 853x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Dobro dětí

Můj příběh je dlouhý, hodně dlouhý. Hraju si s myšlenkou, že napíšu knihu. Dám si tu práci vydolovat veškeré nepříjemné vzpomínky.

19.5.2017 v 10:12 | Karma: 16,51 | Přečteno: 678x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Upřímné štěstí

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré... Ano, můžu potvrdit. V době největší krize jsem používala tento blog jako deník. Ventilovala jsem v něm veškeré emoce, které se ve mně hromadily a nechtěla jsem je nikomu říkat.

3.5.2017 v 13:56 | Karma: 16,61 | Přečteno: 394x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Jedno špatné rozhodnutí

Několik let zpět... „Pokud se se mnou rozejdeš, budu hodně zlý.“ „Jak zlý?“ „Prostě budu zlý, když odejdeš.“

20.4.2017 v 13:30 | Karma: 22,07 | Přečteno: 1442x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Proč já?

I haven ́t have time to rest for such a long time, no pause, the space just for myself. I haven ́t even been able to have any hobbies and the time just for being...now and here.

4.4.2017 v 19:24 | Karma: 11,52 | Přečteno: 304x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Z horšího do lepšího

Moje stará, „prokvetlá“ Felicie! Nikdy mě nenechala ve štychu, nikdy jsem s ní nezůstala stát na křižovatce, protože by nastala nějaká porucha.

22.3.2017 v 14:07 | Karma: 14,33 | Přečteno: 376x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Otec nebo táta?

Před pár měsíci jsem popisovala scénu, kdy jsem viděla jednoho tatínka, jak se choval hnusně ke svým dětem. Strhla se veliká diskuse, při které se určití„konkrétní“ jedinci pustili i do mě.

21.2.2017 v 12:25 | Karma: 25,77 | Přečteno: 1099x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Děkuji

Poslední půlrok mi dal hodně zabrat. Kdybych tušila, jak moc se nadřu, kolik energie vydám, kolik času budu muset najít, snad bych do toho podruhé nešla.

31.1.2017 v 14:45 | Karma: 12,15 | Přečteno: 662x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Kreativní máma kreativních dvojčat

Baví mě pročítat články bloggerů, kteří dokáží zaujmout. Baví mě se inspirovat fotkami, které "něčím" přitahují.

17.1.2017 v 14:33 | Karma: 9,83 | Přečteno: 615x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Život těch nešťastných

Vždy si dávejte pozor na to, co se říká o ženě za jejími zády. Drby mohou pocházet od muže, kterého odmítla, nebo od ženy, která jí nemůže konkurovat.

12.1.2017 v 15:20 | Karma: 16,18 | Přečteno: 935x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Přátelům i nepřátelům

Přeji Vám všem nádherné Vánoce plné zdraví, lásky, smíchu, radosti, klidu, odpočinku, harmonie, uvolnění. Buďte se svou rodinou a vychutnávejte si každou chvilku naplno, protože život je tolik nepředvídatelný, že nikdy nevíte,...

23.12.2016 v 9:06 | Karma: 9,45 | Přečteno: 184x | Diskuse| Osobní

Veronika Fojtíková

Milý Ježíšku,

Milý Ježíšku, psala jsem si malý seznam dárků, které bych letos ráda našla pod stromečkem. Ale tento víkend jsem to přehodnotila a uvědomila si, že vyměním všechny jen za jedno jediné přání.

19.12.2016 v 15:14 | Karma: 8,11 | Přečteno: 273x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 666x
Jsem (ne)obyčejná máma dvojčat, která ráda utíká do svého vysněného světa. Pryč z reality...

Seznam rubrik