Život na pokračování
Můj život byl velmi klidný, možná jsem měla být „ukonejšena“ právě proto, abych mohla vnímat pevné pilíře, které jsem do té doby měla jako oporu. Rodina, správné hodnoty, fantastická výchova mých rodičů. Po maturitě jsem měla chuť poznat svět a dostat se z vesnice, která byla tvořena ani ne tisíci obyvateli. Snaha vymanit se jako rozmazlený benjamínek, kolem kterého se točil celý svět, mě zavedla „až“ do Německa. Nechápu dodnes, kde jsem vzala tu odvahu a odjela pracovat jako au-pair. Neobyčejná lekce, myslím, že jsem poprvé otevřela oči. Najednou jsem totiž byla odkázána pouze sama na sebe. Pamatuji na slzy mých rodičů při loučení. Oni netušili, já netušila… Prostě SKOK do vody, do velkého SVĚTA…
Viděla jsem, zkusila jsem. Po příjezdu zase doma… Na rok… Dýl jsem na vesnici nevydržela. Cíleně, zároveň podvědomě jsem neustále hledala útěk. Zase TAM - do velkého světa. Tak jsem znova sbalila kufry a stěhovala se bezhlavě zamilovaná k partnerovi do Brna. Začátky pamatuji jako dnes… Jedna křižovatka, druhá křižovatka… Nová práce, další nová práce. Pár let pro mě bylo hezkých, možná první dva, tři. Potom mi ten velký svět začal vadit. Tím, jak fungují lidé, jak funguje má práce. Cítila jsem nespokojenost, touha zase se přesunout jinam, byla velmi silná. Tak jsem se přesunula. Do podnájmu, který jsem si našla po rozchodu s „velkou láskou“ mého života. Půl rok tam o samotě… Hezké období, těžké zároveň. Přineslo znova poznání, znova určité poučení, lekci. Poté znova na scéně přítel… Slzy v očích, prosby, ať se vrátím. Stačila slza, obrovská kytice růží a já se vrátila. Chyba, veliká chyba… I když, jak se to vezme. Jak to tak bývá - rychlý návrat, rychlý postup vpřed. Tzn. „Co kdybychom už začali pracovat na dětech?“
Hurá, děti! Ne jedno, rovnou dvě! Jaká radost! Utekl rok… Ufffff!!! Jsem taaaaak unavená! Málo spánku, málo lásky, málo podpory, málo pomoci. Na všechno sama, vyčerpaná, unavená.
Další rok za námi… Špatně, všechno špatně. Už nemůžu… „Nejsem s tebou šťastná. Už s tebou nechci být a žít.“ Nevnímal, nereagoval. Tak jsem odešla. Tím pádem taky rozpoutala peklo. To, co následovalo po rozchodu, bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Vypínání pojistek, odpojování pračky, odpojení internetu. Křik, hádky, nadávky, ponižování. Nechápu, jak takový člověk může žít sám se sebou. Tolik nenávisti jsem nikdy neviděla. „Co zaseješ, to sklidíš“, říká se… A on už částečně sklízí…
On žije svůj život, já také svůj. On s nenávistí ke mně v sobě, já s láskou k životu. Pokračování??? Bude… Můj život je totiž jedna veliká divočina… Možná jednou vydám knížku :)
Veronika Fojtíková
Nečekáte to a najednou to přijde
Poslední můj příspěvek jsem psala o setkání s výjimečným člověkem. Hodně nad ním přemýšlím, obzvlášť po posledních dvou uplynulých dnech.
Veronika Fojtíková
Příběh, který stojí za to dočíst (dovyslechnout)
Miluji příběhy. Vždycky jsem ve svém životě měla obrovské štěstí na lidi. Ať už jsem potkávala různé osobnosti, anebo jen někdo zajímavý byl mým sousedem, obohatilo můj život setkání s nimi natolik, že...
Veronika Fojtíková
Únava a prázdno
Cítila se osamělá. Vedle spaly její děti a ona tak mohla konečně mít chvilku pro sebe. Neužila si ji, protože únava byla znatelná. Zavíraly se jí oči a neměla už ani špetku energie.
Veronika Fojtíková
I oni mají dobré srdce
Můj život na vesnici pokračuje tak nějak poklidně. Dnes jsem jako v kině koukala na scénu tří chlapců. Viděla jsem je přicházet už z dálky, moc jsem si jich nevšímala.
Veronika Fojtíková
NIC na vsi
Už jsem skoro zapomněla, jaký byl život na mateřské dovolené. Zpětně, po nástupu do zaměstnání, jsem musela přiznat, že na mateřské to bylo skvělé. Už jen kvůli tomu, že jsem si sama mohla rozvrhnout čas.
Veronika Fojtíková
Nejlepší rozhodnutí v životě
Tak je ze mě po 14 letech opět vesničanka. Utíkala jsem z vesnice v době, kdy jsem si myslela, jak je nudná a nezáživná.
Veronika Fojtíková
Postup vpřed
Ano, chci psát. Ano, mé články se čtou. Ano, umím být i vtipná. Ano, mám snahu postupovat vpřed. Chci na sobě pracovat a chci postupovat dál.
Veronika Fojtíková
Zvládli jsme...
Nevěřila bych, že já, taková konzerva, budu žít jak dobrodruh. Bojím se všeho nového, neznámého a všeho, co "zavání" dobrodružstvím, protože...
Veronika Fojtíková
Manželství
Bavili jsme se s (tehdy ještě přítelem) manželem, že se oba vzájemně bojíme toho, že si jeden z nás ještě ani nestačí ukousnout svatebního dortu a chování toho druhého se změní.
Veronika Fojtíková
Dobro dětí
Můj příběh je dlouhý, hodně dlouhý. Hraju si s myšlenkou, že napíšu knihu. Dám si tu práci vydolovat veškeré nepříjemné vzpomínky.
Veronika Fojtíková
Upřímné štěstí
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré... Ano, můžu potvrdit. V době největší krize jsem používala tento blog jako deník. Ventilovala jsem v něm veškeré emoce, které se ve mně hromadily a nechtěla jsem je nikomu říkat.
Veronika Fojtíková
Jedno špatné rozhodnutí
Několik let zpět... „Pokud se se mnou rozejdeš, budu hodně zlý.“ „Jak zlý?“ „Prostě budu zlý, když odejdeš.“
Veronika Fojtíková
Proč já?
I haven ́t have time to rest for such a long time, no pause, the space just for myself. I haven ́t even been able to have any hobbies and the time just for being...now and here.
Veronika Fojtíková
Z horšího do lepšího
Moje stará, „prokvetlá“ Felicie! Nikdy mě nenechala ve štychu, nikdy jsem s ní nezůstala stát na křižovatce, protože by nastala nějaká porucha.
Veronika Fojtíková
Otec nebo táta?
Před pár měsíci jsem popisovala scénu, kdy jsem viděla jednoho tatínka, jak se choval hnusně ke svým dětem. Strhla se veliká diskuse, při které se určití„konkrétní“ jedinci pustili i do mě.
Veronika Fojtíková
Děkuji
Poslední půlrok mi dal hodně zabrat. Kdybych tušila, jak moc se nadřu, kolik energie vydám, kolik času budu muset najít, snad bych do toho podruhé nešla.
Veronika Fojtíková
Kreativní máma kreativních dvojčat
Baví mě pročítat články bloggerů, kteří dokáží zaujmout. Baví mě se inspirovat fotkami, které "něčím" přitahují.
Veronika Fojtíková
Život těch nešťastných
Vždy si dávejte pozor na to, co se říká o ženě za jejími zády. Drby mohou pocházet od muže, kterého odmítla, nebo od ženy, která jí nemůže konkurovat.
Veronika Fojtíková
Přátelům i nepřátelům
Přeji Vám všem nádherné Vánoce plné zdraví, lásky, smíchu, radosti, klidu, odpočinku, harmonie, uvolnění. Buďte se svou rodinou a vychutnávejte si každou chvilku naplno, protože život je tolik nepředvídatelný, že nikdy nevíte,...
Veronika Fojtíková
Milý Ježíšku,
Milý Ježíšku, psala jsem si malý seznam dárků, které bych letos ráda našla pod stromečkem. Ale tento víkend jsem to přehodnotila a uvědomila si, že vyměním všechny jen za jedno jediné přání.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 666x